Jak jsme k chrtům přisli ???

No, vzhledem k tomu,že jsem od malička sbírala na ulici jakákoliv zvířátka,včetně psů a nosila je domů,byl už jen krůček k mé budoucí profesi.Vystudovala jsem střední veterinu v Hradci Králové.Už za studentských let jsem jezdila s baťohem jen tak po různých výstavách koukat na krásné psy.Chrti mě táhli od dětství.Když dneska prohlížím staré katalogy z výstav,staré knihy o psech, všude zaškrtaní chrti. Nic jiného, jen chrti. Asi jsem se s tím narodila. Svého prvního chrta jsem si našla koncem roku 1985, byl to afgán, byl tetovaný, ale nikdy se mi nepodařilo řádně dohledat jeho rodokmen. Byl děsivě zanedbaný, zmatený a řádně praštěný. Velmi brzy jsem o něj přišla,ale byl to můj první chrt a dovolil mi nahlédnout do své orientální duše. Od té doby jsem zcela ztracena a nenávratně pohlcena chrtím světem. Jiné už to nebude. Celý můj život se pak už odvíjel jen od psů : -)) Hned po smrti svého afgána jsem si přivezla saluki. Arnika Nijinski, přezdívaná Nikuška nebo Bobeš, mě provázela životem dlouhých 14 let a nejen ona. Založila jsem si chovatelskou stanici v roce 1987 a první salučí vrh jsem odchovala v roce 1989. Stanice nese jméno po řece a hoře ve staré Perské říši - Bilme.Pak přišel můj nový manžel a ten se totálně zamiloval do barzojů a to i přes to, že se velkých psů velmi bál, má nepěknou památku na svém pozadí od hodně velkých zubů : -)) Ale můj manžel barzojům zcela propadl a upsal jim svoji duši. Já sice také, jsou úžasní, ale moje duše patří i orientálcům. Mám je ráda, jsou jiní než barzojové, nezkrotní a svobodní. Dnes se věnujeme převážně chovu barzojů, náš průměrný stav psů je kolem 20 a věřte, že to je celodenní práce. Že takto můžu žít, na samotě obklopená svými úžasnými chrty, vděčím svému muži, který si dnes již také nedokáže představit náš život bez chrtů. Do svého chovu jsem postupně importovala několik barzojů z Holandska,Německa,Finska,Austrálie a USA. Mám ráda elegantní a vysoké line. Specializuji se na charakter , který musí splňovat určitá kritéria, především ovladatelnost. K tomu všemu samozřejmě patří výstavy a dostihy. Již několik let se věnuji spíše výstavám, barzoj není ten správný dostihový chrt a také kvalita drah v ČR je v posledních letech horší a horší. Barzoj se může lehce zranit na nekvalitním povrchu což nehodlám riskovat. Někteří naši psi žijí trvale s námi v domě, někteří bydlí v kotcích na zahradě,ale mají možnost přístupu do domu kdy se jim zachce. Mám zděné kotce vytápěné s vybudovanou koupelnou a s denním výběhem. Kdo bude doma a kdo v kotci si naši psi určují většinou sami. Někomu totiž zcela vyhovuje být venku, někomu zase válet se po gauči doma, mají možnost výběru.